Topolánek, Rychetský, Pithart, Žantovský, Schwarzenberk, Dienstbier, Zlatuška, Vondra, Okamura, Železný, Fischer....
Obnovený senát oslavil nedávno 20 let svojí existence. V našem dvoukomorovém parlamentě je horní komora výrazně slabší než komora dolní - poslanecká sněmovna. V říjnu proběhly jedenácté řádné volby, v minulosti proběhla řada doplňovacích voleb v případě úmrtí senátora, např. Václav Benda, Jiří Dienstbier st. nebo zvolení senátorů do Evropského parlamentu a tím jim zanikl mandát, např. Vladimír Železný, Josef Zieleniec, Jaromír Štetina. Celkově bylo do senátu zvoleno již cca 290 osobností.
Senátu se nepodařilo vymanit z mediální defenzívy "nechtěné" komory a odkladiště politiků. Důvodů slabé role a podceňování užitečnosti je celá řada. Nejde pouze o dojmy, ale i rezervy v práci senátorů jsou značné.
Jsem příznivcem dělby moci a podporuji existenci senátu. Má však smysl uvažovat o třech oblastech, kde by mělo dojít ke změnám tak, aby senát byl užitečnější pro veřejnost i kvalitu naší demokracie.
1) síla, pravomoci
existuje řada činností, který by senát mohl převzít od sněmovny, nebo se podělit, např. jmenování mediálních rad, mohl by být vtažen do výběrů členů ČNB, atd.., mohl by být rozšířen počet zákonů, kde by muselo dojít ke shodě s poslanci (dnes především volební zákony a změny ústavy)
2) efektivita práce - Senát jako firma :)
Senát nepracuje efektivně. Málo vyžívá možnosti vybírat si pouze důležité zákony a těm se věnovat a ostatní neprojednávat. Senátoři málo využívají vlastní odbornost a experty. Je zhůvěřivost, kolik funkcí si lze mezi 81 senátorů nadělit -předseda, 1. místopředseda, 3x místopředseda "normální", 9 předsedů výborů, 6 předsedů komisí, 28 ! místopředsedů výborů. Ale především nesmyslná struktura a počet výborů vede k mrhání odborností senátorů. ANO má mezi 8 senátory 3 lékaře a odbornici na sociální oblast, do příslušného výboru se však vejde jen jeden a ostatní sedí ve výborech kam vlastně nechtěli. Např. ve Výboru pro EU je od listopadu z deseti členů ! 6 nováčků, kteří také povětšinou chtěli jinam. Petr Pithart ve svém projevu k 20 letů senátu kritizoval, jak málo dnes senátoři věnují času neformálním diskuzím, jsou příliš přetížení dalšími placenými funkcemi a povinnostmi (starostové, ředitelé institucí, atd.).
3) legitimita od voličů
Každé dva roky po druhém kole senátních voleb se na senát snese kritika pro malou účast ve volbách. Z defenzívy se senát může dostat dvěma způsoby. Zrušit druhé kolo, nejjednodušší řešení bývá nejsprávnější. Do senátu by se o něco více než dnes dostávali vyhranění kandidáti. Druhé řešení už se jednou testovalo, když bylo se souběžně konanými komunálními volbami spojené až II. kolo a účast tak byla vysoká.
Námětů a názorů může být celá řada a senátoři by měli velmi vážně diskutovat změny tak, aby se obhájili před veřejností, které mají sloužit.
V úterý 29.11. od 18:30, Náprstkova 10 Café Kampus, u Karlova mostu budeme diskutovat Jaký senát potřebujeme? se senátory současnými (Bublan/ČSSD) i bývalými (Zlatuška/poslanec) a odborníky (Just/politolog) a hosty. Diskuzi budu moderovat, takže mohu doporučit, více najdete na stránkách politikaspolecnost.cz
P.S. senát mimo jiné působil jako trampolína, dostal do celostátní politiky řadu lokálních osobností. Tento týden se s některými můžete potkat. V novém Respektu je rozhovor s Pavlem Rychetským, dnes předsedou ÚSoudu. V úterý před naší diskuzí o senátu můžete zajít na diskuzi Mirka Topolánka v CEVRO -Stát jako firma. Ve stejnou dobu na FF UK bude Michael Žantovský hovořit o díle Václava Havla, Petr Pithart křtí knihu .... atd...
